Moje kamarádka žije trvale v zahraničí. Tvrdí, že se jednoho dne vrátí zpět do rodného Mostu.
Do města, kde přes dvacet let budovala přátelské vztahy se svými sousedy a spolužáky, ale všichni, kteří ji znají, vědí, že to není až tak úplně pravda. Za více než deset let pobytu v Austrálii by si v Mostu jen těžko zvykla. Pravidelně létá do Čech za svou rodinou, kamarády a přáteli. Když se s ní chcete sejít, narazíte na dva zásadní problémy. Tím první je neustále plný diář, druhým to, že chodí všude pozdě. Ne, že by pozdě chodila schválně. Na vině je pásmová nemoc.
Přiletět totiž do Prahy ze Sydney a druhý den si domluvit čtyři schůzky po třech hodinách s přáteli, bývalými příteli a současnými kamarády, není nic snadného. Po několika hodinách od přistání se začínají projevovat poruchy spánku z narušení biorytmů po přeletu několika časových pásem. Což vzdálenost z Austrálie do Evropy splňuje více než dostatečně. V praxi to znamená, že člověk trpící pásmovou nemocí se nemůže přeorientovat na místní čas. Nejednou se mi stalo, že jsem s ní měla domluvenou schůzku v baru na sedmou hodinu večer a ona nikde. Čas na mobilu ukazoval 19:15, nula textových zpráv. Zkontrolovala jsem raději čas na náramkových hodinkách i na hodinách umístěnými nad vchodem na WC. Souhlasí to, 19:15. Po chvíli mi přišla SMS. Zaspala jsem, uz jedu.
V Austrálii je časový posun plus 11 hodin, proto by bylo vždy jistější scházet se s ní ráno, pokud nemusíte do práce. Pro takový jet lag nemá příliš lidí pochopení, a tak se při dalších návštěvách kamarádčin diář značně uvolnil a nebyl větší problém si s ní naplánovat schůzku.
Odcházení
Každý, kdo desynchronosis, tedy pásmovou nemoc, zažil, ví, jaká to je hrůza. Člověk se potácí mezi pocitem snění a opilosti za plného denního světla naprosto střízlivý, přičemž je vyčerpaný a smysly zcela mimo obraz. Tento stav trvá týden, čtrnáct dní nebo měsíc. Potíž nastává na dovolené, kdy odcestujete na čtrnáct dní do exotických krajin a najednou vás schvátí taková pásmová nemoc, že nejste schopni přeorientovat se na místní čas. Uleháte ve tři odpoledne a vstáváte v jednu hodinu v noci. Přes den přijdete o to nejlepší slunce, nejlepší animační program, odpolední grilování u hotelu a o promarněných fakultativních výletech ani nemluvě. Když se vám konečně podaří spát normálně a nad pásmovou nemocí zvítězíte, letíte zase domů. Čeká vás další odvykání na nově zajetý denní režim. Vstáváte do práce a potácíte se mezi dnem a nocí do té doby, než nastane prodloužený víkend a vy se pořádně vyspíte. Časová pásma a cestování mezi nimi je náročnější, než si domácí peciválové myslí. Proto když vaše kamarádka, známý nebo kolegyně dorazí na schůzku pozdě, a touto příčinou bude desynchronosis, nehněvejte se. Nemoc se nedá dost dobře ovládat, předvídat, rychle vyléčit a ani s ní snadno skoncovat. Musí odejít sama.
Článek sponzoruje Helveti.cz.