Jak naučit dítě na nočník?

Vůbec se tím nestresujte! A hlavně nepřenášejte stres z Vašeho domnělého neúspěchu na své dítě! Možná bude v životě mnohem šťastnější a úspěšnější než to kamarádčino!

Spěchej pomalu! 
Mnoho matek, podporovaných v této představě svými vlastními matkami, se domnívá, že v případě vysazování dítěte na nočník platí pravidlo, že čím dříve znamená tím lépe. Naštěstí zároveň přibývá liberálně uvažujících rodičů, kteří vědí, že předčasné donucení dítěte k tomu, aby se posadilo na nočník, není nutně úspěchem jeho matky, ale mnohdy spíše projevem vnucení cizí vůle. 

Pokud máte klidné osmiměsíční dítě, které vydrží na nočníku dobrovolně sedět, nelze proti vytváření tohoto návyku již v tomto raném věku nic namítat. Avšak jakákoli forma nucení (ať už z toho důvodu, aby se mohla matka chlubit, nebo ušetřila peníze, či snad dokonce proto, aby co nejdříve odložila svou ratolest do hlídacího centra, kde berou pouze děti bez plen) může zanechat na dítěti velmi neblahé následky! 

Každé dítě je jiné
Průměrné dítě je na tento akt připraveno až kolem roku a půl, kdy začne vědomě ovládat své svěrače, což je předpokladem ke kontrole nad vlastním vyprazdňováním. Některé děti to pochopitelně zvládnou podstatně dříve, jiné později. 

Jestliže Vaše dítě patří do skupiny těch, které zvládnou chodit na nočník později, do ničeho je nenuťte! Místo toho se ho snažte pozitivně
motivovat! Jak? Poradíme Vám několik osvědčených fíglů, které zabírají! Ovšem pozor, každé dítě je upečené z jiného těsta, a proto neexistuje jednotný trik. Jinými slovy na každé batolátko zabere něco jiného. 

Zkuste tyhle fígle!
Mnoho maminek si pochvaluje, že naučily své děti chodit pravidelně na nočníček po obědě, kdy jim za vzorné sezení slíbily nějakou tu laskominu. Nevýhoda tohoto řešení spočívá v tom, že učíte děti pragmatickému vnímání světa „něco za něco“. Když Vám dojdou laskominy, máte jednoduše smůlu. 

Jiní rodiče zase vsadili na tzv. praktickou ukázku. Na návštěvu jednoduše přišlo dítě, které se vyčůralo do nočníku a bylo za to pochváleno. Druhé dítě zatoužilo po tom, aby bylo také chváleno, a tak se snažilo o nápodobu. 

Jeden nejmenovaný tatínek zase pro změnu plácnul svou takřka dvouletou dceru po zadečku, kdykoli vědomě vykonala svou potřebu na drahý koberec či plovoucí podlahu. Když se vyčůrala do nočníku, tak ji pochválil a pohladil po vláskách. Zajímavé bylo, že si holčička tento návyk během pár dnů dokonale osvojila.

Někteří rodiče se ve jménu pozitivní motivace rozhodnou pro koupi nočníku zajímavého tvaru, například v podobě sloníka či hrošíka, nebo své ratolesti pořídí nočník, který dítěti po vykonání potřeby zahraje třeba písničku. Tato pomůcka je velmi šikovná, pokud ji však použijete předčasně, příliš Vám nepomůže. 

Nedělejte z toho drama!
Milé maminky a tatínkové, pokud žádný z těchto fíglů nevyjde, nedramatizujte situaci. Raději si dejte chvilku pauzu. Nočník jednoduše nějakou dobu schovejte a zkuste to později. Jakmile totiž dítě dospěje do určitého stadia svého vývoje, naučí se vše během velmi krátké doby. Důležitý je přeci samotný výsledek, nikoli proces. Nikdy proto své dítě netrestejte za jeho neúspěchy v této oblasti. Mohlo by se totiž stát, že ho tento rituál začne stresovat, a bude se počůrávat až do šesti let. 

Při každém úspěchu dítě pochvalte. S chválou to nepřehánějte. Dítě se přeci v konečném efektu má naučit, že samostatné vykonávání potřeby je naprosto běžnou součástí života, nikoli obrovskou zásluhou.

Většina babiček je přesvědčena o tom, že ony samy byly pro své děti lepšími matkami, než jsou nyní jejich dcery nebo dokonce snachy! Snažte se nepodléhat jejich nátlaku a vychovávat své děti tak, aby byly především zdravé a spokojené! Na tom, zda dítě chodí na nočník od osmi či osmnácti měsíců, přeci svět nestojí!

Foto: Samphoto